Strašíkovo tajemství


MoÅ™ská ryba strašík maloústý (Macropinna microstoma) žije v severních oblastech Pacifiku, v hlubinách od 600 do 800 metrů, kde se nachází jen malé, anebo vůbec žádné množství svÄ›tla. Je to takzvaná zóna soumraku. Jak tedy tato ryba dokáže vysledovat koÅ™ist a svou budoucí potravu? Slouží jí k tomu speciálnÄ› uzpůsobené oÄi, které umožňují teleskopické vidÄ›ní. Jsou obrovské, mají válcovitý až soudkovitý tvar a zelenou barvu. Horní Äást hlavy vÄetnÄ› oÄí je obklopena průhledným krytem, vyplnÄ›ným bezbarvou tekutinou. Díky tomu dokáže ryba maximalizovat zachycené svÄ›tlo, a oÄi otáÄet a zaostÅ™ovat do různých smÄ›rů.  Strašík maloústý je tak k životu v hlubinách plnÄ› pÅ™izpůsoben.

Macropinna Microstoma

AmeriÄtí vÄ›dci, mořští biologové, díky sledování strašíků kamerami v jejich pÅ™irozeném prostÅ™edí, zjistili, že i když ryby spoÄívají nehybnÄ› až strnule ve vodÄ›, pÅ™ece jen se nÄ›co pohybuje. A to jejich oÄi, které se natáÄejí vÅ¡emi smÄ›ry a slídí po potravÄ›. DvÄ› skvrny nad ústy jsou podobné lidským nosním dírkám. Průhlednou schránku vÄ›dci objevili až v roce 2009, pÅ™estože ryba byla popsána už roku 1939. BěžnÄ› se totiž stávalo, že strašíkům, vytaženým z moÅ™e průhledná krytka v důsledku zmÄ›ny tlaku praskla, a nebyla tedy po celá léta objevena. Řadu let se totiž biologové setkávali pouze s mrtvými exempláři, chycenými v síti. Takže se původnÄ› domnívali, že strašíkovy oÄi, jež jsou obrácené vzhůru, dokáží sledovat pouze prostor nad sebou. A tak pÅ™ekvapení po desetiletích výzkumu bylo obrovské.

Žahavé medúzy

Ryba je pomÄ›rnÄ› vzácná, za tÅ™icet let výzkumu se s ní vÄ›dci setkali v jejím pÅ™irozeném prostÅ™edí pouze 9x. Mořští biologové se domnívají, že průhledná kupole pomáhá strašíkovi chránit oÄi v dobÄ›, kdy sbírá potravu mezi chapadly sifonoforů. Jedná se o druh žahavých medúz, které plují v hlubinách v dlouhých, takÅ™ka smrtících provazcích.