Jsem momentálnÄ› v 7. mÄ›sÃci tÄ›hotenstvà a moje nejlepÅ¡Ã kamarádka teÄ v životÄ› opravdu bojuje a nemá jednoduché obdobÃ. Je již delÅ¡Ã dobu nezamÄ›stnaná, což podle mého názoru výraznÄ› zmÄ›nilo jejà osobnost. Je fixovaná na moje zprávy, izoluje se od přátel a rodiny a celkovÄ› je velmi pÅ™etÞená. Snažila jsem se pro ni být, ale pracovat ve dvou zamÄ›stnánÃch a pÅ™ipravovat se na narozenà mé holÄiÄky je těžké. Už mÄ› Å™ekla, že jà prý nevolám tak Äasto. Omluvila jsem se za to. Ale posÃlat SMSky pořád každý den nebude možné, jakmile tu bude dÃtÄ›. Mám pocit, že když s nà budu mluvit o tom, jak se cÃtÃm, mohlo by to vést k tomu, že mÄ› odÅ™Ãzne, jako to udÄ›lala s jinými přáteli.
Nechci ztratit naÅ¡e přátelstvÃ, ale chci, aby vÄ›dÄ›la, že jà nemůžu psát nonstop každý den. DoÅ¡lo to do bodu, kdy mám strach, když od nà dostanu textovou zprávu a zapomenu odpovÄ›dÄ›t v nÄ›kolika minutách. Ona je potom na mÄ› naÅ¡tvaná, uražená a je schopna se mnou tÅ™eba i týden kvůli tomu nemluvit. NevÃm, jak jà mám vysvÄ›tlit, že nemám tolik Äasto a nejsem pořád na telefonu, abych jà odepisovala. Byly jsme nejlepÅ¡Ã kamarádky, ale teÄ se mnÄ› zdá, že se naÅ¡e kamarádstvà pomalu rozpadá právÄ› kvůli tomuhle.
Svou kamarádku mám hroznÄ› ráda a moc mi na nà záležà a ona to vÃ. Ale když se zaÄne urážet kvůli takovým vÄ›cem, obÄas si Å™Ãkám, jestli bych se s nà vůbec jeÅ¡tÄ› mÄ›la bavit. PÅ™ijde mi dÄ›tinské to, jak se chová. Na druhou stranu mÄ› to trápÃ, protože ona má možná pocit, že to dÄ›lám zámÄ›rnÄ› a nechci se s nà bavit, ale to vůbec nenà pravda. Ale je toho na mÄ› moc. PÅ™Ãtel ode mÄ› odeÅ¡el, když se dozvÄ›dÄ›l, že jsem tÄ›hotná a já jsem na vÅ¡echno sama. PopravdÄ› vůbec nevÃm, jak to zvládnu. Tehdy mi moje kamarádka byla tou nejvÄ›tÅ¡Ã oporou a byla jsem ráda, že mám nÄ›koho, kdo mi rozumà a komu se můžu kdykoliv svěřit. A právÄ› proto mÄ› mrzÃ, že máme teÄ mezi sebou hádky.