Takže se tam radují hlavně děti. Ráchají se ve vodě neustále a nic ji neschází. Nevědí nic o její kyselosti, ani to, jak je tvrdá. Asi by to stejně nepochopily. Ono i dospělému nad tím někdy zůstane rozum stát. Kyselá voda? Ochutnám a nic. Nezdá se mi kyselá. A tvrdá? Včera jsem tam skočil šipku po hlavě a nemám žádnou odřeninu, nikde nic zlomeného, takže je voda měkká a s nějakou tvrdostí mi běžte k šípku.
Takže co, jak to vlastně je?
Čeština je bohatý jazyk, ale ne vždy přesně vyjadřuje to oč se jedná. Takže vyjádření pH vody v bazénu zní drobátko jako když mluvíme o kulajdě někde v kuchyni. Přitom skutečně není třeba do bazénu nalévat hektolitry octu, aby měla voda správné pH. Mimochodem, když už jsme u toho, mělo by být optimálně sedm, plus mínus nějaký ten stupínek pod nebo nad. Pokud není, mohou nás potkat drobné potíže. Ne, nic smrtícího není třeba se obávat ani dělat zbytečnou paniku. Jde jen o to, že vyšší nebo nižší pH nám může vodu znehodnotit. Může zapáchat, kalit se a může také svědit pokožka. Navíc správné pH nám snižuje nutnost dodávat více chemie nebo dalších látek, které jsou všechny optimalizovány tak, aby jejich největší účinek byl právě při hodnotách kolem těch sedmi.
Bohužel, informace se v tomto neshodují, takže se někde klidně můžete dočíst něco naprosto odlišného. Neřešte to. Prostě se snažte vodu udržet na sedmičce a máte klid. Čím měřit? Pro rychlou orientaci mohou posloužit lakmusové papírky, avšak jejich přesnost je víceméně diskutabilní. Proto si kupte elektronický tester, je za babku, nějak kolem stokoruny a máte to pěkně pod střechou. Pak už jen stačí do vody dávat to, co je více potřeba. Tím si zajistíte vodu optimální ke koupání a nemusíte se obávat nějakých zdravotních komplikací. A kde nakoupit potřebné věci? Nejlépe v e shopu, na který máte odkaz o něco výše v článku.
